Upozornění

Postavy použité v povídkách jsou majetkem jejich původních autorů.
Povídky zde nejsou za účelem zisku.
Pokud se ti nelíbí sex dvou mužů, odejdi!
Za reklamy vložené do komentářů blokuji IP adresu a samozřejme je mažu!

neděle 25. prosince 2016

Mé pravé já

Pairing: HP/SS 
Rating: 18+
Várování: BDSM, PWP
Souhrn: Severus Snape měl vždy slabost pro mocné kouzelníky a po válce je nejmocnějším kouzelníkem současnosti Harry Potter. Zároveň je osobou, kterou Severus Snape nemůže nikdy mít. Nebo může?
Autor: Medové prasátko




Týden 1

Severus byl na pokraji sil. Seděl u učitelského stolu a na jídlo neměl ani pomyšlení. Místo toho přemýšlel, z které bradavické věže dnes večer skočí.

„Severusi, podal bys mi sůl, prosím?“ ozvalo se vedle něj. Zmijozel zatnul zuby. Promluvil na něj zdroj jeho mizérie.

„Jistě,“ odpověděl prkenně a obrátil se na černovlasého mladíka, který se na něj vděčně usmíval, když bral sůl z jeho ruky. Jejich prsty se o sebe přitom lehce otřely a Snapeovi útroby se sevřely. Školní rok začal teprve před týdnem a Potterova přítomnost už pro něj byla příliš. Pracovali společně v Bradavicích už dva roky, tedy od doby, kdy se škola opět otevřela studentům po konci války. Severus nastoupil na svůj dřívější post profesora lektvarů a Harry se stal bradavickým školníkem. Což byl výsměch vzhledem k jeho schopnostem. Harry Potter byl považován za nejmocnějšího kouzelníka současné doby. Poté, co Brumbál padl ve válce a Voldemort byl poražen, nebyl nikdo jiný, kdo by si tento titul mohl nárokovat. Nebelvír o něj však podle všeho nestál. Proč by jinak ztrácel svůj čas tady? Za roky, co tu pracoval byl nejoblíbenějším zaměstnancem, jak ze strany personálu, tak ze strany studentů. Všichni ho milovali. Byl hodný, přátelský, dobrosrdečný, pro každého měl vždy v zásobě úsměv. Ano, Harry Potter byl dobrý člověk. I Severus to připouštěl, i když v Harryho studentských letech by na tento fakt nikdy nepřistoupil. Nebelvír byl však již dospělý a Severus musel překonat vlastní démony minulosti, kdy chlapce sprostě házel do stejného pytle jako jeho otce. Svým způsobem tedy sám připouštěl, že i on má Harryho Pottera rád. O to víc však všechno bylo horší. Severuse vždy přitahovali silní kouzelníci. Miloval moc a podvoloval se jí. Ve jeho mladých letech ho tak na zcestí svedl Voldemort a pak ho zpátky ke světlu vtáhl Albus Brumbál. Oba dva svého času zbožňoval a toužil po nich, toužil být v jejich moci, toužil, aby ho jejich moc naplnila, roztrhala na kusy a pak zase složila k sobě. Chtěl splnit každý jejich rozmar a být odměněn nebo potrestán, když selhal. Liboval si v obojím. Kariéra dvojitého špeha tak pro něj byla jako stvořená.  Byl věrným psem svých pánů a to i přesto, že Voldemort si s ním pouze pohrával a Brumbál jím pohrdal. Dokud byli dostatečně mocní, Severus vrtěl ocasem a prosil o jejich pozornost. Nyní však byli mrtví a byla to moc Harryho Pottera, která ho rozechvívala po nocích a plnila jeho hlavu nereálnými fantaziemi. Proklínal se za to. Proč s tím nemůže přestat? Harry Potter byl navíc prototypem nedosažitelnosti. Ten člověk by druhého neuhodil ani květinou, natož aby dokázal plnit Severusovy perverzní masochistické představy. Jinými slovy, Snape byl odsouzen do konce svého života trpět svými nenaplněnými tužbami. Ne, že by to byla oproti minulosti velká změna. Frustrovaný svými potřebami minulý rok navštěvoval jeden bordel v Londýně. Problém byl, že v bordelu nepracovali silní kouzelníci. Co víc, často to byli motáci. Severus se svou úchylkou na super silné kouzelníky, tyto kouzelníky dokázal vycítit, stejně jako jejich magii, která jím při sexu v nárazech prostupovala jako bouřlivá vlna a vystupňovávala jeho vzrušení k maximu. Tento druh vzrušení však v bordelu nenašel. Nemohl. Jeho nároky byly mimo ligu jakéhokoliv zařízení tohoto typu. Stejně jako to, že kdokoliv ho šoustal, nebyl to Harry Potter.

Severus byl tak ve stavu naprostého zoufalství, když mu zcela nečekaně svitla malá naděje. Dostal se k hrstce Harryho vlasů. Ginny Weasleyová, která nastoupila do Bradavic jako ošetřovatelka zhruba před půl rokem nebelvíra stříhala na ošetřovně a Snape se k tomu přichomýtl, když ji nesl várku čerstvých lektvarů, které si u něj k jeho nelibosti objednala. Ti dva se moc nemuseli. Severus ji vnímal jako Harryho budoucí ženu, což se mu příčilo a ona pro něj neměla mnoho sympatií zřejmě prostě proto, že to byl on. Jeho historie koneckonců nebyla zrovna bez poskvrny. Harry se k němu choval přátelsky, což však Severus také nekvitoval úplně s povděkem. Kdyby ho otevřeně nesnášel bylo by jednodušší se mu vyhýbat. Nyní se však nenápadně dostal k jeho vlasům a v hlavě se mu zrodil nápad. Ta myšlenka byla nebezpečná a nelegální. Slibovala však víc, než cokoliv, co se Severusovi kdy nabízelo.

A tak druhý týden školního roku začaly jeho týdenní cesty do pochybného podniku „Cukr a Bič“, poskytujícího mimo jiné sexuální služby všeho druhu.

Jeho plán byl prostý. Obsahoval pomůckami vybavenou místnost, mnoholičný lektvar, ochotného prostituta a menší role-play. Dostalo se mu všechno. Víc než dost.

Podnik se nacházel v londýnské kouzelnické čtvrti, v horší části, sotva několik ulic od Obrtlé. Den předtím mu odsouhlasili všechno, co po nich chtěl. Nyní ho zavedli do místnosti, která byla téměř celá rudá. Rudý koberec, rudé saténové povlečení na posteli, rudá nebesa, rudá pohovka. Postel byla z mahagonového dřeva a stejně tak stolek, na kterém byly vyskládaná pouta, řetězy, dilda, anální kolíky, vibrátory, bičíky, důtky, obojky, vodítka, provazy a další. U jedné stěny pak bylo zabudované velké dřevěné X s pouty na ruce i na nohy. K místnosti vedli jedny dveře na chodbu a druhé do malé koupelny. Severus si odložil hábit a posadil se na pohovku. Začínal být nervózní. Byl to dobrý nápad? Než si to však stihl rozmyslet, dveře do chodby se otevřely a vstoupil Harry Potter. Vešel ležérně do místnosti a zastavil se zhruba uprostřed. Severus zadržel dech. V duchu si musel opakovat, že to není skutečný Potter, aby ho nezachvátila panika. Mladík, oblečený celý v černém, se na něj usmál.

„Takže ty mě chceš tak moc, Severusi?“ zeptal se dráždivým hlasem. A Snape udělal tu chybu, že mu pohlédl do očí. Očí, které byly Harryho Pottera, ale pohled v nich mu nikdy nemohl patřit. Chtivý, lačný, vyzývající, nebezpečný. Jejich žhnoucí zeleň zmijozela pohltila. Ani si nevšiml, že mladík přešel zbytek místnosti a teď stál těsně u něj.
„Tak moc po mě toužíš, až se uchyluješ k takovým nekalým praktikám, jako je mnoholičný lektvar?“ šeptal Harry muži do ucha.
„Jsi zlobivý, zlobivý kluk, Severusi. Asi tě budu muset potrestat,“ sladce pokračoval mladík a zmijozel se prudce nadechl, když mu přitom nebelvír šlápl jednou nohou, ve vysoké černé šněrované botě s okovanou špičkou, do rozkroku. Harry ho uchopil za bradu a přejel mu palcem po spodním rtu. Špičkou jazyka si přitom přejel po vlastním horním rtu. Zmijozelův tep uháněl jako o závod a v uších mu hučelo. Ve slabinách ho prudce bodalo a nebyl schopen ze sebe vypravit slovo. Nedokázal uvěřit tomu, že se něco takového opravdu děje. A to byl teprve začátek.

„Běž do postele… klekni si… čelem ke mně… sundej si košili… pomalu! Rozepni si kalhoty… Jsi tvrdý, Severusi, chceš mě? Sundej si kalhoty… i zbytek… teď pojď ke mně… ne! Po čtyřech! Pěkně jako čubka, kterou jsi… Pomalu! Hodný kluk… Dostaneš obojek… i vodítko… Klekni! Jsi tak tvrdý, Severusi, měli bychom se o to postarat, ne? Vezmi ho do ruky… chci aby sis to dělal, tak jak bys chtěl, abych ti to dělal já… pořádně! Správně… řekni moje jméno… řekni, čí jsi čubka… dívej se na mě! Používáš prsty i tam dole, když si to děláš a myslíš na mě, Severusi? Použij je! Hodný kluk…“
Harry se nesvlékl, dokonce téměř nehnul ani prstem. Seděl na stole s pomůckami, který stál přímo naproti postele a dirigoval Severuse, co má dělat. Přitom z něho nespouštěl pohled a na rtech mu pohrával lehounký úsměv. Severus si připadal jako by se na něm mladík sytil očima. Neskutečně ho to vzrušovalo, stejně jako jeho příkazy. Když chtěl, aby k němu přišel, když mu nasadil tlustý kožený obojek, černé barvy, zapnul mu vodítko a vzápětí ho nohou stlačil k zemi do podřízené pozice. Vzhlížel k mladému muži, zatímco zpracovával svůj penis a pozadí, do kterého tvrdě dorážel nasliněnými prsty. Jediné, co přitom viděl byl Harryho lehce pobavený úsměv a oči, které zářily chtíčem a vzrušením stejně jako ty jeho.  Když se udělal potřísnil Harrymu jednu z jeho naleštěných bot.
„Ale, ale, tohle by nešlo, Severusi, udělal jsi nepořádek,“ pokáral ho téměř vesele Harry, ale vzápětí jeho výraz i hlas ztvrdly.
„Slízej to.“ Severus se rozechvěl. Na příkazech jeho partnera bylo něco opojného. Skoro jako by opravdu byl ve společnosti silného kouzelníka. Zřejmě se mu sebe sama podařilo kompletně zmátnout a ošálit. V Harryho ruce se objevil krátký jezdecký bičík, kterým Snapea téměř něžně pohladil po tváři.
„Tak bude to?“ Zmijozel polkl a začal se sklánět, když se místností rozezněl zvonivý zvuk. Noha pod ním v tu chvíli cukla z jeho dosahu.
„Hodina pryč, pane Snape, musíme to ukončit,“ zkonstatoval Harry a vzápětí kvapně opustil s krátkým rozloučením místnost.  Mnoholičný lektvar přestane fungovat během pár minut. Severus se pomalu zvedl a po pár minutách, které si sám musel dopřát, aby se vzpamatoval se začal oblékat. Chtěl víc.

Týden 2

Severusova ústa objímala Harryho penis a zpracovávala ho dle pokynů. Harry se opíral o stěnu se spuštěnými kalhotami s rukama zabořenýma ve zmijozelových vlasech. K Severusově obojku a vodítku, přibyl kožený postroj, tanga a kožená pouta na zápěstích, která byla spojená krátkým řetězem, který byl zároveň provlečen za ocelové očko v jeho obojku.

Po zážitku z minulého týdne si Severus chtěl ihned domluvit další schůzku. Majitel mu však rázně řekl, že tento typ schůzek je možný jen jednou týdně. Přitom se na něj divně díval. Než odešel z podniku zahlédl mladého a vcelku pohledného blonďatého muže, který se u baru zrovna loučil, že odchází. Přes rameno měl hozené vysoké kožené šněrovací boty s okovanou špičkou. Byl to jeho Harry? Dost pravděpodobně. Na tom však nesešlo, kdo to byl ve skutečnosti. Pro Severuse byl zajímavý jen jako Harry Potter v jejich týdenních hodinkách rozkoše.

Harryho penis byl větší, než si Severus představoval. Ne, že by měl něco proti tomu, spíše naopak.
„Hodný kluk, hodný,“ chválil Harry jeho práci, ve tváři lehkou červeň. Vzápětí pevně uchopil Severuse za hlavu a prudce a tvrdě přirazil. Do zmijozelových úst vytrysklo teplé sperma.
„Pěkně to všechno spolykej,“ nepovolil nebelvír svoje sevření a Severus s pohledem zaklesnutým do Harryho poslechl. Místností se rozezněl zvonek. Severus si ten den musel několikrát vyhonit, aby se jeho tělo uklidnilo.

Týden 3

„Severusi, pozor!!“ ozval se výkřik a těsně vedle zmijozela proletěla ohnivá smějící se koule.

„Co to sakra je!“ zaklel muž, když k němu přiběhl udýchaný Harry.

„Ale, nějaký zpackaný pokus v hodině magických formulí? Honím to celé dopoledne. Ale už se to o dost zmenšilo, dost možná do konce dne zmizí samo. Huff, kdo by to řekl, že tě práce školníka udrží tak fit, co?“ zasmál se nebelvír.
„Jsi v pořádku? Neotřelo se to o tebe nebo něco? Normálně by se k tobě taková věc nemohla vůbec přiblížit, není zvykem, že bys chodil s hlavou v oblacích.“ Severus se podíval na mladého nebelvíra a ztěžka polkl. Najednou se cítil velmi, velmi provinile. Kdyby věděl, co z jeho napodobeninou dělá každý týden, zřejmě by mu zmizel úsměv z tváře. Nyní se na něj díval svýma velkýma, naivníma, dobromyslnýma očima a měl opravdovou starost o jeho zdraví.

„Jsem v pohodě, chyť tu zatracenou věc, než to někomu způsobí skutečnou újmu!“ odsekl a rychle se vydal pryč. Co kdyby na něm začalo být poznat, čeho se na Harrym dopouští? Jistě, mladík nebyl zrovna pozorný a pravděpodobně by si jakýchkoliv změn v Severusově chování nevšiml ani za sto let a když už, tak by je zcela mylně interpretoval, ale stačilo, že to věděl sám Severus! Nechtěl, aby ho to vědomí přehnaně tížilo. Ještě ne.

„Pojď ke mně. Byl jsi hodný kluk, Severusi? Vím, že ano. Proto pro tebe dneska mám odměnu. Vím, jak moc chceš, abych tě šoustal…“ Harry seděl na rudém sofa a vrnivě ke zmijozelovi promlouval, zatímco muž náruživě pohlcoval jeho penis. Tentokrát byl úplně nahý, jen ruce měl za zády svázané provazem. Provaz měl i kolem krku a jeho smyčka se utáhla tím těsněji, čím víc hýbal svázanýma rukama. Ruce i krk byly totiž svázané jedním kusem provazu. Harry v ruce držel bičík. Nyní ho vložil Snapeovi pod bradu a donutil ho přestat v činnosti a zvednou k němu tvář.
„Pojď nahoru. Obkročmo…“ Chladné do lubrikantu namočené prsty mu vklouzly mezi půlky. Severus vzlykl pod návalem slasti. Bylo to poprvé, co se ho Harry sám aktivně dotkl. Přerývaně dýchal, zatímco Harryho prsty narážely na jeho bod rozkoše.
„Chceš mě uvnitř, Severusi?“

„Ano, prosím… prosím,“ vyrážel ze sebe muž a hlas se mu lámal. Harry se usmál.

„Když tak pěkně prosíš.“ Severus to vzal jako svolení a začal pomalu sklouzávat zadkem dolů. Nepřerušoval přitom oční kontakt s nebelvírem, který se pobaveně usmíval. Když ho Snape začal pomalu pojímat do sebe, pohled jeho zelených očí ztmavl a cosi se v nich divoce zablesklo. Zmijozel dosedl a začal se pomalu zvedat. A pak znovu a znovu. Harryho ruce mu lehce spočívaly na bocích, ale nijak ho neomezovaly v pohybu. Zrychlil. Zasténal. Znovu a znovu. Nebelvír ho trápil a dráždil tím, že se držel zpátky. Také na rozdíl od Severuse nebyl svlečený, měl pouze spuštěné kalhoty. Tolik skryté kůže, kterou mohl Severus líbat, kdyby mu to jen jeho pán dovolil. Jeho pán. Bylo směšné o tom tak uvažovat. Zmijozel se nechával čím dál více pohlcovat realitou, která existovala jen v jeho hlavě. Věděl to. A věděl, že až to skončí, dopadne tvrdě na dno. Teď však ještě nedokázal přestat. Ještě ne.

Týden 4

„Haló! Zem volá Severuse Snapea! Haló!“ Severus zamrkal.

„Co chceš,“ zavrčel na rudovlasou ďáblici, která se nad ním skláněla, pravděpodobně už nějakou dobu. Rozhlédl se. Střetl se s Harryho zamyšleným pohledem. Cukl pohledem a rychle se vrátil zpět k Weasleyové. Zřejmě si také všiml jeho nepozornosti, která v jeho případě nebyla obvyklá.

„Lektvary! Došly mi! Nesu pergamen s jejich seznamem.“ Severus vyvrátil oči v sloup a vyškubl ji list z prstů.

„Dej to sem,“ štěkl a prolétl ho rychle očima.
„Jsou to samé jednoduché lektvary, proč bych tím měl ztrácet čas? Uvařte si je sami!“ Ginny se vztekle nafoukla připravená spustit tirádu.

„Ginny, možná byste si pro jednou mohli poradit sami, Severus vypadá unaveně, očividně si potřebuje odpočinout,“ vložil se do toho ke zmijozelově nelibosti Harry, který vstal a nyní stál za jeho zády. Ginny se střetla s Harrym pohledem a vypadalo to jako by mezi nimi proběhla nějaká mezislovní komunikace. Další věc, kterou Severus na té holce nesnášel.

„To určitě,“ pronesla po chvíli neutrálně, vzala si od Severuse zpět pergamen, na patě se obrátila a odešla.

„To nebylo potřeba, Pottere, umím si s obtížným hmyzem poradit sám!“ ohradil se Severus.

„Hmm, co kdyby ses radši pro jednou pořádně najedl, když už tu žádný obtížný hmyz není?“ usmál se na něj místo toho nebelvír a kývl ke zmijozelově plnému talíři. Seděl u stolu už dobrých deset minut a ani se jídla nedotkl. Myšlenkami byl totiž někde úplně jinde a u úplně jiného Pottera.

Klečel na kolenou v rudě povlečené posteli a na nohou i na rukou ho svíraly okovy, jejich řetězy ho poutaly ke sloupkům postele. Tiše sténal. Měl v análním otvoru vložený malý vibrátor, který musel držet uvnitř a zároveň mu bylo zakázáno se udělat. Harry ho přitom bičíkem hladil po těle. Když ho jím udeřil přes zadek, Severus vykřikl. A pak znovu. Nebelvír zesílil vibrace a Severusovi se zrychlil dech. Zakňoural, když mu mladík vibrátor zasunul hlouběji. Když se k němu zezadu přitisklo polonahé tělo a zpod kalhot ucítil Potterův tvrdý penis, bylo to na něj už příliš. Udělal se v řádu sekund. U jeho ucha se ozvalo podrážděné „tsk“.

„Neuposlechl jsi rozkaz, Severusi. Zdá se, že budeme muset začít od znovu. Nevadí, máme tu spoustu hraček, které jsme ještě nevyzkoušeli…“

Týden 5

Severus se nedokázal soustředit. Od každého setkání s jím vytvořeným Harry Potterem odpočítával hodiny. Permanentní erekce ho provázela dnem i nocí. Stačilo jenom pomyslet na to, co ho čeká. Každý týden to bylo něco jiného, nikdy nevěděl, co přijde a to ho vzrušovalo. Propadal se do těch setkání hlouběji a hlouběji, bylo to jako droga. Už ani necítil vinu, když narazil na pravého Harryho Pottera. Což se mu v poslední době stávalo častěji a častěji. Zdálo se mu, že ho mladý muž pozoruje. Sem tam ho přistihl se zamyšleným pohledem namířeným jeho směrem. Ginny Weasleyová se na něj mračila víc a víc. Jako by mu to nebylo ukradené. Ta ďáblice může jít ke všem čertům.

Tento týden ho jeho Harry odměnil. Rozhodl se mu dát dárek. A tak mu propíchl pravou bradavku piercingem, s jednou kuličkou na každém konci. Slízal krev, která přitom vytekla a pak Severuse políbil. Dlouze, hluboce a náruživě. Bylo to poprvé, co se kdy jejich rty setkaly. Zmijozela to zanechalo lapajícího po dechu, s modřinou na rtu a bolestnou touhou.

„Severusi!“ ozval se vykřik a vzápětí ho zezadu obejmuly dvě ruce. Severus málem vyskočil z kůže.

„Lucasi… Jestli ze mě okamžitě nespustíš ty tvoje špinavý pracky, slibuji ti, že už s nimi žádný lektvar nenamícháš.“

„Tss, to bys neudělal,“ zabrumlal Lucas, ale navzdory svému prohlášení, Snapea rychle pustil. Byl to jeden z mála lidí, kterým zmijozel dokázal tolerovat kdejaké výstřelky. Byl to totiž nadaný lektvarista. Nyní však stáli ve Velké síni a jeho vystoupení způsobilo, že mnoha studentům zaskočilo.

„Co tady děláš?“ uvědomil si náhle Severus, že cizí člověk na bradavických pozemcích nemá co pohledávat.

„Ha! Stal jsem se hlavním kontraktorem školní ošetřovny. Budu vám dodávat kvalitní lektvary, na léčení všech neduhů. Prý mají jisté problémy donutit k tomu jejich nevrlého profesora lektvarů,“ zasmál se muž, který byl zhruba o sedm let mladší než Severus. Měl postavu drobného skřítka, světlé vlasy a modré oči. Vcelku ucházející, kdyby nebyl natolik ztřeštěný a až nechutně vanilla.

„Gratuluju,“ odtušil nevrle Severus.

„Netvař se kysele, Severusi, máme co dohánět. Máš večer čas? Nezajdeme na máslový ležák nebo něco krapet ostřejšího a neprobereme práci? Chtěl bych s tebou prodiskutovat svůj výzkum a četl jsi poslední vydání „Lektvaristického všehochutě“? Měli tam dost zajímavý článek o  využití dračích šupin.“ Severusova tvář se maličko rozjasnila. Neměl často příležitost popovídat si s někým v oboru a Lucas Betrgwither byl v tomhle směru vítaným společníkem. Rychle se s ním domluvil na čase a místě. Když ho Lucas se zamáváním opustil, uvědomil si, že mu na rtech pohrává lehký úsměv. Otočil se také k odchodu, aby téměř narazil do Harryho Pottera.

„Kdo to byl?“ zeptal se zvědavě s jeho typickým úsměvem „neboj se mě se můžeš vždycky svěřit“.

„Kolega z oboru,“ odtušil Severus. Harry se na něj upřeně díval a z nějakého důvodu ho to donutilo uhnout pohledem. Možná proto, že jeho přítomnost mu vysílala bodáni do slabin.

„Vypadalo to, že jste se na něco domlouvali.“

„Ano, máme spolu nějaké plány. Plány, do kterých ti nic není, Pottere, takže mě omluv,“ zavrčel Severus a rychle se kolem něj protáhl. Přitom mu do nosu vnikla jeho vůně. Vůně, která ho málem zabrzdila v půli kroku. Zatraceně, vážně začínal být jako nějaký feťák.  

Týden 6

Byl nahý přivázaný ke dřevěnému X. V ústech měl roubík, který tlumil jeho výkřiky pokaždé, když mu na záda dopadly kožené řemínky důtek. Tentokrát, šel Harry dál než jindy. Sešvihal mu zadek i záda a někde důtky protrhly kůži a vytryskly kapky krve. To však nebylo nic oproti tomu, jak tvrdě ho vzápětí ošoustal. A pak znovu… A znovu. Nejdřív zezadu na kříži, pak v řetězech na posteli, pak ho svázal a ohnul přes stůl, zatímco ho nutil křičet jeho jméno. Severus to nečekal. Nebelvír nikdy nezašel tak daleko. Většinu času ho jen trýznil pomocí hraček a sem tam nechal Severuse ať mu vykouří. Nestěžoval si. V jejich hodinách spolu šlo o tolik víc. Severus však do teď netušil, že existuje pro něj nová a mnohem vyšší úroveň extáze. Harry si ho hrubě bral a jeho magie ho drancovala stejně divoce jako její majitel. Křičel bolestí a rozkoší a chtěl… chtěl. Byl ztracený. Ztracený v téhle zelenooké bestii, která drásala jeho tělo i duši. Ten večer se rozvzlykal. Protože si uvědomil, že přes tohle všechno nikdy nedostane to, co opravdu chce. Snažil se to popřít už několik týdnů, zatímco se snažil horečně předstírat, že každý týden je s opravdovým Harrym. Byl mistrem klamu a tentokrát se mu podařilo ošálit jeho samotného. Dokonce i magie, kterou cítil při sexu byl jeho. Až na to, že to byla lež. Lež, kterou vytvořil jeho mozek, aby ho ochránil samotného před sebou. Tohle však nemohlo trvat věčně a jestli s tím bude pokračovat… zničí ho to.

Ten den se Severus Snape rozhodl, že jeho návštěvy do podniku „Cukr a bič“, jsou u konce.

Týden 7

Harry kráčel chodbou a před sebou levitoval několik obrovských krabic.

„Někam se stěhuješ?“ objevila se po jeho boku Ginny Weasleyová.

„Ne, jenom dělám menší přestavbu ložnice, můžeš se přijít podívat, až to bude hotové,“ navrhl Harry a když se na ní podíval v očích se mu mihlo něco uličnického. Na tvářích mu pohrával úsměv dítěte, které tropí neplechu. Ginny potřásla hlavou.

„Takže se to podařilo,“ konstatovala.

„Neříkej, že jsi o tom pochybovala.“ Dívka si odfrkla.

„Jak bych mohla… Jsi monstrum.“ Mladík se zasmál.

„Co na to říct. Známost s tebou mě poznamenala.“

„Myslela jsem, že jsi se sem uklidil, abys měl od svých uctívačů pokoj, tam venku jich máš celý kult, nechápu, proč sis musel zrovna vybrat tak odporné a opovrženíhodné stvoření, jakým je Sev…“ hekla a vypadl jí dech, když ji Harry tvrdě přirazil ke stěně, dřív, než stačila dokončit větu.

„Opatrně na jazyk, Ginevro,“ vrčel a oči mu žhnuly. Kromě krabic se nyní ve vzduchu vznášela hustá příměs magie, která ždímala dívce vzduch z plic.

„Pusť mě, Harry,“ zachrčela a v očích se jí mihl strach. Nikdy se jí nepodařilo zcela sloupnout tu jeho masku hodného beránka a teď se během vteřiny sama rozpadla a zuby na ni cenil vlk, který se vždy skrýval pod ní. Visela ve vzduchu, přišpendlená ke stěně jako motýl a její bývalá romantická láska ji toužila zardousit. A pak náhle krabice s hlasitým rachotem dopadly na zem a magie jiskřící ve vzduchu se rozplynula. Harry Ginny pustil jako by se spálil.

„Sev… Severusi,“ zakoktal a na tváři se mu objevil úsměv, který byl ubohou napodobeninou jeho dobráckého já. Ginny následovala Harryho pohled. V záhybu opuštěné chodby, stála vysoká postava zahalená v černém. Dívka se ušklíbla, nad Snapeovým šokovaným výrazem.

„Myšičko, myš, pojď ke mně blíž,“ zašeptala sotva slyšitelně a měla chuť se zasmát, když se Severus na patě obrátil a vyrazil pryč. Život jí byl ale stále milý. A Harry se zlobil. Moc se zlobil. U mocných kouzelníku vždy poznáte, když se zlobí… věci mají tendenci se chvět a tříštit, den se měnit v noc a podobná melodramata. Měla by zmizet, dokud má příležitost. Koneckonců nechala nahého Draca připoutaného na skřipci ve sklepení a nechtěla, aby jí nachladnul…   

***

Harry dohnal Severuse rychle. Chňapl ho a vtlačil do nejbližší místnosti, kterou za nimi na zámek zavřel. Severus na něj zíral jako by ho viděl poprvé. Vypadal mimo, jako by v tu chvíli nedokázal spočítat ani dvě a dvě dohromady. Harry mu zaluskal několikrát před očima.

„Hej, Severusi, jsi v pořádku?“

„Já… asi mám halucinace.“ Harry se zasmál.

„Proč, měl jsi dojem, že jsi tam na chodbě viděl nějakého jiného Pottera?“ Severus zamrkal a překvapeně se na Harryho podíval.

„Jak to…“

„Ale no tak, Severusi, vzpamatuj se, většinou jsi mnohem bystřejší.“ Když Harry nedostal řádnou reakci povzdechl si. A pak Severusi chytil a políbil ho. Dlouze, hluboce a tvrdě. Přitom mu začal rozepínat knoflíčky na košili. Jen trochu, tak aby se dostal k jeho právě bradavce, kterou obkroužil prstem a pak jemně zatahal za piercing.

„Je tohle nějaký vtip? Nějaká hra? Kdo vůbec jsi a kde je pravý Harry Potter?“ Dýchal prudce z polibku rozvášněný Severus, ve tváři nevíru a pochyby.

„Chceš, abychom tu spolu hodinku počkali, aby sis byl jistý, že nejsem jen podvodník, co vypil mnoholičný lektvar? Nebo snad prositut?“ Severusovy oči se rozšířily. Než však stačil něco říct, Harry mu položil prst na ústa.

„Teď mě dobře poslouchej. Nejsi první a pravděpodobně ani poslední, kdo se pokusil získat moje vlasy nebo, cokoliv na mnoholičný lektvar. V jistých kruzích, ale lidé ví, že se jim to nevyplatí,“ při těch slovech v Harryho očích zasvítily plamínky a na tváři se objevilo zasněné pobavení.

„Takže ve chvíli, kdy se něco takového objeví na trhu, dostanu echo. Věděl jsem o co ti jde, už ten den, kdy jsi poprvé navštívil „Cukr a bič“.“ Na Severusově tváři se objevil ruměnec.

„Takže jsi mě chtěl potrestat? Ponížit mě?“

„Mimo jiné,“ odsouhlasil mu Harry a Severus se na něj prudce a ublížené podíval, aby se setkal s jeho lačným pohledem, který způsobil, že se mu dech zadrhnul v hrdle.
„Po našem prvním střetnutí, jsem se ale rozhodl, že si tě chci nechat.

„P-proč?“

„Protože jsi nejvíc sexy a erotické stvoření, jaké jsem kdy poznal. Protože, tě hodlám trestat do konce života, za to, že jsi mi tajil svoje pocity, protože mě neúnosně vzrušuje, každá tvoje reakce a sneseš všechno, co si na tebe nachystám. A snad protože moje potřeby jsou stejně nekonvenční jako tvoje? Jsi pro mě perfektní, Severusi. Perfektní. A já tě chci.“

Týden 8

Severus se chvěl po celém těle. Nic neviděl, na očích měl pásku. O to intenzivněji cítil kostku ledu, kterou mu Harry jezdil po těle, jeho jazyk, polibky a doteky. Prohýbal se a jemně škubal za pouta, kterými byl přivázaný k posteli. Zalapal po dechu, když mu Harry přejel kostkou ledu po ústech a pak slíbal kapičky vody, které po ní na jeho rtech ulpěly a poté zamířil zpola rozpuštěnou kostkou ledu dolů a pomalým, avšak neúprosným pohybem ji zatlačil do Severuse. Tiše vykřikl, když ho vzápětí nebelvír kousl do bradavky a zuby zatahal za jeho piercing, kterým si ho označil. Pak si Harry začal prolíbávat cestičku dolů. Když pohltil hluboko do svých úst zmijozelův penis, Severus myslel, že omdlí. Pozvedl boky k mladíkovým ústům a zašeptal vzlykavě jeho jméno. Zatímco jeho ústa pracovala na zmijozelově penisu, jeho ruka si hrála s kostkou ledu, která se v Severusovi pomalu rozpouštěla. Když se tak stalo její vlhkost nahradil lubrikant. Pak najednou všechno přestalo a Severus byl ponechán osamocen a ve tmě. Už myslel, že ho nebelvír nechá trpět, když se na Severusův vstupní otvor přitiskla špička Harryho penisu.

„Mám pokračovat?“ zavrněl hlas.
„Řekni, že nemám přestávat, Severusi. Řekni to, jestli mě chceš.“

„Nepřestávej… prosím… prosím, nepřestávej!“ vzlykal Severus a křičel rozkoší, když do něj Harry začal pomalu a potom prudce pronikat. Když se oba udělali, Harry mu sundal pásku z očí a políbil ho. Severus hleděl na Harryho tvář a v duchu přemítal, jestli se všechno opravdu děje a není obětí nějakého odporného triku. Harry jeho pohled zachytil a hluboce se do něj vpil svým vlastním. Vzápětí ho stiskl v rozkroku a Severus vykřikl. Pohled jeho milence ho spaloval jako oheň.

„Jak jsem řekl… Perfektní.“ Severus byl ztracen.


KONEC

11 komentářů:

  1. Tak to byla síla!!!

    OdpovědětVymazat
  2. wow... nádherné a nečekané.... velice mne to zaujalo... děkuji za povídku...

    OdpovědětVymazat
  3. Mám ráda šťastné konce.:-)

    OdpovědětVymazat
  4. Díky za komentáře! :) Jsem ráda, že se líbí, jednorázovky nejsou moje silná stránka :) Většinou je vůbec nepíšu, ale tohle mě na padlo tak jednou po ránu, tak jsem si řekla, že to zkusím nějak nahodit :D

    OdpovědětVymazat
  5. Absolutne neskutecny! Asi nejlepsi Snarry jednorazovka, co jsem kdy cetla... proste dechberouci... super napad, nadherne napsane a extreme vzrucujici... smekam a moc dekuju1

    OdpovědětVymazat
  6. Omlouvám se, že nedokážu vepsat svůj dík do slov. Povídka mě zaujala. Sice podle varování v úvodu bych se jí měla vyhýbat obloukem zvíce mexického zálivu, ale tak jsem to zkusila přečíst a nelituji.

    OdpovědětVymazat
  7. Tak to bylo něco. Musela jsem vypadat podivně jak sem se tvářila při četbě v autobusu. No nic. Zvláště mě zaujala ta část s Ginny. Prý že musi jit odvazat Draca... Skvělý! Jestli to takhle vypada když píšeš něco co neni tvoje silna stránka rada si přečtu ten zbytek:D

    OdpovědětVymazat
  8. Díky všem za komentáře! Možná brzy přibude nějaká jednorázovka, jelikož kapitolovku mám rozepsanou, ale nechci ji sem dávat, dokud nebude dost materiálu, nechci vás nechat viset :) takže, uvidíme! Musím to potrénovat! :D

    OdpovědětVymazat
  9. Karin Tak to bylo hustý.

    OdpovědětVymazat

Děkuji za tvůj komentář :)