středa 7. srpna 2013

To se dá lehce zařídit

Malá vypisovka na u mě poněkud netradiční pár. Aneb: SS/DM

Varování: PWP, lehké BDSM, 15+
Pairing: SS/DM




Draco přemýšlel, proč vůbec šel. Vůbec se mu nechtělo. Jedna zmijozelka z nižšího ročníku ho pozvala na rande. Ani se pořádně neobtěžoval zapamatovat si její jméno. A když teď stáli opření o cimbuří Astronomické věže a on měl její jazyk málem v krku, obracel se mu žaludek. Dokonce ho vzala za jednu ruku a položila si ji na vlastní pozadí.

Draco v duchu počítal do deseti...asi pětkrát dokola. Nemohl ji odstrčit. Na obecná měřítka to byla velice atraktivní a přitažlivá dívka. Dracově pověsti mohlo jen prospět to, že se o tom bude vědět, že s ní byl na schůzce. Nikdo nemusí vědět, že jeho zájmy leží na vlastní straně hřiště. Ať už se kouzelnický svět stavěl k homosexuálním párům jakkoliv benevolentně, v rodině Malfoyů se tohle netolerovalo. V žádné čistokrevné rodině s jediným dítětem se to netolerovalo. Malfoy potřeboval dědice.

Nejhorší na tom bylo, že Draco byl přesvědčený, že otec něco tuší. Nevěděl, z čeho to usoudil ani co mu k tomu dalo podnět...ale Lucius Malfoy rozhodně měl podezření. Draco tedy zatnul čelisti a snažil se seč mohl, aby mu dokázal opak.

Těžko mu mohl přiznat, o kom jsou jeho vlhké sny. Že v nich není vyvinutá, smyslná dívka, ale hubený, bledý muž s mastnými černými vlasy, který je stejně starý jako jeho otec. A který má oči, ze kterých jde Draco do kolen, a hlas, který rozechvívá každou buňku v jeho těle.

Snažil se přežít to líbání s tím, že myslel na Severuse Snapea.

Říká se, že člověk by si měl dávat pozor na to, co si přeje, protože by to mohl dostat.

Někdo si lehce odkašlal. Dívka se lekla a s vyjeknutím od Draca odskočila.

"Máte školní trest, slečno Middowová. Za toulání se po večerce," protáhl sametový hlas. "Jděte na kolej."

"Ale on taky..." rozhořčila se zmijozelka, když viděla, že Draco se školního trestu nedočká.

"Vypadněte," zasykl Snape a hodil po ní vražedným pohledem. Dívka něco vykvikla a dolů brala schody po dvou.

Draco mezitím nemohl odtrhnout oči od profesora lektvarů. Snažil se nahodit sebevědomý výraz s nádechem vyzývavosti...ale sotva se na něj stočily obsidiánové oči, které tak často vídal ve snech, maska se rozlétla jako když fouknete do peříček.

Mladík se vzrušil. Proč měl ten příšerně ponižující pocit, že Snape o tom ví a potměšile se tím baví? Ale nic neříkal. Jen na mladého Malfoye zíral. Beze slova, upřeně zíral, jako když kobra hypnotizuje svou oběť. Draca to znervóznilo. Kdyby Snape tušil...

Legillimens...?!!!

Rychle sklopil oči a cítil, jak nezadržitelně rudne. Dostal na sebe vztek. Jak mohl zapomenout na to, co je tenhle muž zač?!

Snape se ušklíbl.

"Máte obdivuhodný důvtip, pane Malfoyi," protáhl jízlivě. "A fantazii také," dodal smrtící úder. Draco polkl. Jestli to teď nezachrání, otec z něj vymlátí duši. Pokusil se potlačit ponižující rudou barvu, která se mu určitě vehnala do tváří.

Nejhorší na tom bylo, že když zvedl hlavu a chtěl něco...cokoliv...říct, hlas mu zamrzl v hrdle. Mohl jen zírat Snapovi do tváře jako uhranutý. Všechny sebevědomé hlášky se vypařily.

Otec mě zabije...

Ještě bych mohl utéct, napadlo ho. Žel, Snape ho držel v koutě. Doslova. Ta pitomá holka je zatáhla do nejtmavšího rohu. Co si myslela, že s ní bude onchtít dělat? A teď stál Snape mezi ním a volnými schody.

Jestli použil Legillimens, jsem stejně v pytli, polkl. Třeba Snape jen blufoval...

"Netušil jsem, že se nevýřečností vyrovnáte Potterovi," prohloubil se Snapeův škleb. Při srovnání s Potterem se Draco vzpamatoval.

"Fantazie se v posteli cení," uculil se samolibě a donutil se k vyzývavému, provokativnímu pohledu. Zatoužil, aby taky zvládnul Nitrozpyt. Nebo aspoň Nitrobranu. Ta by úplně stačila.

"Zřejmě máte zkušenosti," opáčil ladně Snape a v jeho pohledu se objevily malé plamínky. Draco zaznamenal, že se znovu vzrušil. A navíc zrudl, protože Snapův výraz ho definitivně usvědčil z naprosté nezkušenosti. S klukem si neodvážil cokoliv začít a s holkama by se asi pozvracel, kdyby došlo k něčemu jinému než k líbání. I v tom měl namále.

"Možná," zahrál to do autu, aby alespoň něco řekl.

"Přesuneme se s touhle velmi zajímavou debatou dolů do sklepení. Až po vás, pane Malfoyi," protáhl medově Snape a uvolnil mu cestu ke schodišti. Draco se skoro rozběhl. Ale to bylo ponižující. Narovnal záda a sebevědomým krokem se vydal na dlouhou cestu z věže do sklepení.

Jak to myslel, že se přesuneme dolů? Jakože mám jít na kolej, nebo...Kruci, o co Snapeovi jde?! U Merlina, je tak blízko...Skoro stejně blízko jako v těch snech. Kdybych se tak mohl otočit a...Jak se na mě díval..!

Co když...Ne, to je hloupost.

Ale on nikdy žádnou partnerku neměl. Ne ve škole a pochybuju, že jako profesor by chodil do bordelu. Tím prvním si byl otec jistý a o tom druhém by se určitě roznesly aspoň nějaké drby...

Co když mám šanci?

Jasně, blbečku. Kvůli jedné jednorázovce se starým profesorem se necháš zmlátit?

Odpovědi na tohle se lišily. První bylo nehrázně nebelvírsky hloupé ano. Pak naprosto zbabělé rezolutní ne. A pak zmijozelské třeba se to otec nedozví, když to dobře zahraju.

Žaludek se mu sevřel příjemným šimráním.

Automaticky zamířil směrem Snapeův kabinet.

"Spletl jste si dveře, pane Malfoyi," zarazil ho Snape. Šklebil se a dobře se bavil. Na chvíli viděl, jak Draco zrudnul ponížením, protože si myslel, že se ve všem spletl a Snape ho vážně posílá na kolej.

Ale to neměl mistr lektvarů ani přinejmenším v úmyslu. Stál u obrazu Salazara Zmijozela, který vedl do jeho soukromých pokojů. Královsky se bavil, když si mohl v Dracově obličeji číst jako v otevřené knize.

Byl by naprostý hlupák, kdyby neviděl ty nad slunce jasnější signály, která mladík nevědomky vysílal jeho směrem. Za jiných okolností by se studenta ani nedotkl...ale když intenzita pohledů, jakými ho Draco sledoval, nepolevila, nemohl odolat. Měl pro toho blonďatého zmijozela slabost od doby, co ho poprvé uviděl. Přiznával si, že to zavání pedofilií, ale to bylo před čtyřmi roky. Teď, když ho našel na věži s dívkou, začal žárlit. A rozhodl se vzít si mladíka, na kterého cítil svůj nárok...a který, jak předpokládal, vůbec nebude proti. Navíc, díky jistým okolnostem...hmmm.

Ne po tom, co viděl v jeho myšlenkách. Dracovy sny byly velice...lákavé. Severus Snape hodlal zjistit, kolik z toho by byl Draco ochotný snést i reálně. Doufal, že všechno, protože jen při tom pomyšlení tvrdnul. A zadoufal, že dokonce ještě víc.

Zamumlal tiše heslo a nechal Draca vstoupit prvního. Kochal se pohledem na to, jak dokonale rozhodil jeho sebevědomou, arogantní fasádu. Draco se skoro v ničem kromě vzhledu nepodobal otci. Lucius byl sebevědomý a arogantní, kromě jiného. Draco se to naučil předstírat. A Severus věděl, že mu to jde výborně. On ho prostě už znal dlouho a důkladně. Legillimens použil teprve dnes. Výčitkami kvůli tomu rozhodně netrpěl.

Draco se rozkoukával po jeho obývacím pokoji. Sice se při příchodu automaticky zapálil krb, ale ani tak nebylo moc vidět. Jen obrysy zeleně čalouněného sofa, stolečku a křesla. Zbytek se utápěl ve tmě.

Snape přistoupil zezadu k Dracovi a lehce se sklonil k jeho uchu.

"Kde jsme přestali v naší roztomilé konverzaci?" zavrněl a na prst si začal natáčet jeden pramínek platinových vlasů. Byly úžasně hebké a jemné. Severuse napadlo, jestli i Dracova kůže bude takhle úžasně hedvábná.

Mladík ucítil na svám zátylku horký dech. Snape se k němu zezadu skoro tisknul, dotýkal se jeho vlasů....Dracovi se málem podlomila kolena. Vedený spíš instinktem nějak zachovat dekorum a zdání nadhledu, briskně odpovědě: "Že fantazie se v posteli cení." Na začátku se ke svému zoufalství tiše zadrhl. Snape se k nemu zezadu ještě víc přiblížil. Ale ještě se ho nedotýkal.

"Myslím, že jsme skončili u vašich zkušeností, pane Malfoyi," sykl. Cítil, jak se Draco zachvěl, když jeho dech pohladil bělostné ucho. Když se nedočkal okamžité odpovědi, konečně se přitisknul k zádům mladého zmijozela a nechal ho tak rozpoznat vlastní vzrušení.

Draco se skoro zajíkl, když se k němu Snape přivinul a on ucítil to živočišné teplo a...a vzrušení muže, který stál za ním. První impulz byl, že chtěl utéct. Nedovolila mu to silná paže, která se prosmýkla kolem jeho pasu.

"Povězte, pane Malfoyi, jaké máte zkušenosti," ryl dál a neúprosně přitom sjížděl dlaní dolů k okraji kalhot. Draco se nejdřív zazmítal a potom strnul.

"Mám to brát tak, že žádné?" zavrněl Snape a lehce přejel špičkou jazyka po ušním lalůčku.

"Víte to stejně dobře jako já," zakníkl Draco. Vlny vzrušení smíchaného s panikou mu bouřily žilami. Schopnost racionálně myslet se vytrácela přímo úměrně k tomu, jak byl Severus blíž.

Snape neodpověděl, jen souběžně s tím, jak jeho ruka vjela pod lem Dracových kalhot, lehce shrnul vlasy z bělostné šíje a hravě kousnul. Zmijozel neudržel zaúpění. Pak se od něj Snape najednou odtáhnul a ruka, která se stáhla, ho otočila, aby čelil propalujícímu černému pohledu.

"Vím," usmál se medově. "A taky vím, co se ti zdává. Co bys chtěl, Draco?" ztlumil hlas do podmanivého šepotu.

Mladíkem projelo mrazení z toho, jak smyslně Snapeovy úzké rty vyslovily jeho jméno.

Nemůžu...

Co Malfoy chce, to dostane, pamatuj si to, Draco, připomněl se mu hlas jeho otce. Sice pochyboval, že by tohle otec schválil, ale všechno, co teď chtěl, bylo na dosah ruky...byl by idiot, kdyby toho nevyužil!

"Tebe, Severusi," zatvářil se nevinně. Nečekal ale prudkou reakci, která nastala. Snape natáhl ruku a hrubě si ho k sobě za předek hábitu přitáhl.

"Tvé přání jest mým rozkazem...prozatím," zašklebil se nanejvýš spokojeně, než ho začal drsně líbat na rty. Tohle Draco uměl. Pootevřel se a pozval tak druhého muže dovnitř. Ten nezaváhal a za chvíli se jejich jazyky proplétaly ve vášnivém rytmu. Bylo to nesrovnatelné s tím mdlým pocitem nevolnosti, když se Draco líbal s dívkou. Tohle byla čistá vášeň. Neváhal a pevně se přitisknul k profesoru lektvarů celým tělem a provokativně se otřel o jeho klín. Byl tak pohlcený vzrušením, že stěží postřehl pohyb hůlkou, kterým Snape přeměnil sofa na velkou postel.

Severus se od něj odtrhl a odstoupil. Draco byl vzrušený skoro k bolesti. Rychle oddechoval a tváře mu barvil ruměnec.

"Svlékni se," zazněl sametový rozkaz. Mladík nabral ruměnec do tváří a v jeho penisu zatepalo.

On dělá to, co v mém snu.. uvědomil si. Tohle zjištění mu poslalo další vlnu vzrušení a adrenalinu do celého těla.

Když už, tak ať už to stojí za to, rozhodl se. Pomalu rozepínal knoflíčky hábitu, až ho nechal sklouznout na zem. Měl pod ním bílou hedvábnou košili a zelené uplé kalhoty. Nejdřív rozepnul knoflíčky u košile a na manžetách. Celou dobu z něj Snape nespustil oči. Mlčel, jen se díval na mladíka, jak se odhaluje, ruce založené na hrudi.

Draco si přiložil dlaň na hrudník a smyslným pohlazením přejel na rameno a pak na paži. To samé udělal naopak a košile byla dole. Teď už zbývaly jen kalhoty, ve kterých se zřetelně rýsovalo jeho vzrušení. Snapeův pohled zintenzívněl a rty se zkroutily do potěšeného úsměvu, když se Dracovy hladící dlaně sunuly přes hrudník a břicho na boky a jediným ladným pohybem stáhly hedvábnou látku i se spodky. Mladý zmijozel lhostejně odkopl drahý kus oděvu a vyzývavě se vystavil pohledu svého profesora.

Na stud ani nepomyslel. Neměl proč za své tělo cítit hanbu. Byl přirozeně štíhlý, s náznaky svalů od famfrpálu. Jeho kůže byla jemná, bílá, bez poskrvnky. Na šíji mu spadaly vkusně sestřižené platinové vlasy a jeho obličej nesl dědičnou aristokratickou krásu rodu Malfoyů.

Snape si ho neskrývaně prohížel a hodnotil. Draco v jeho očích četl velice vysoké hodnocení a to mu přidalo na sebedůvěře.

Ruce měl doteď svěšené podél boků. Teď je však zvedl. Naklonil havu a po odhaleném hrdle si přejel provokativním dotekem. Druhou rukou zabrousil do vlastního klína a lehce dlaní obtáhl celou délku svého penisu. V tom okamžiku se ozvalo uchechtnutí a Snape se přiblížil. Jedna jeho bledá ruka přikryla tu, kterou měl Draco v klíně a stihla. Mladík zalapal po dechu. Když Severusovy rty a zuby následovaly dlaň na Dracově hrdle, lehce zakňučel. Mrazivé mravenčení se mu šířilo do celého těla a hromadilo se ve slabinách. Až pozdě postřehl, že Snapeovy ruce uchopily ty jeho za zápěstí a stáhly mu je za záda. V jedné dlani Snape pořád držel hůlku, kterou jemně šťouchl do Dracova zápěstí. Mladý Malfoy ucítil, jak obě jeho zápěstí obemyká chladná kůže.

Pouta...?!

Zkusmo zatáhl. Ano, pouta, ruce nešly od sebe. Vzrušilo ho to ještě víc. Severusova dlaň se vrátila na jeho penis a zkušeně hnětla, až začal mladík rychleji dýchat a občas mu uniklo tiché zaúpění. Snapeova ústa přitom neustále laskala jeho šíji. Draco pomalu začínal vidět hvězdičky a pohyboval boky směrem k Severusovi.

"Dej ruce dopředu s svlékni mě," úsečně přikázal Snape.

"Ale jak...?" začal Draco, když zjistil, že najednou může oddělit zápěstí od sebe. Sotva dal ruce před sebe, uviděl, že má kolem zápěstí silná kožená pouta, mezi kterými se vytvořil stříbrný řetízek v okamžiku, kdy splnil Severusův příkaz. Stáhl mu zápěstí k sobě.

Draca neúnosně vzrušovala situace, kdy on byl nahý, spoutaný a Severus mu přikazoval. Tolikrát se mu zdálo o tom sametovém hlubokém hlase. O černých kadeřích a bledé kůži...o těch očích. Draco vzhlédl, aby se do nich mohl celý propadnout. Aby ho obsidiánové hloubky utopily a už nikdy nevydaly. Jako ve snách natáhl ruce, aby začal rozepínat knoflíček po knoflíčku na černém učitelském hábitu.

Když byl v polovině hrudníku, začal Severus prsty hladit jeho nahou kůži. Položil ruce na jeho boky a jemně jimi kroužil, jako by poznával vystouplé pánevní kosti. Draco se zasekl.

"Pokračuj," broukl Snape. Hladící ruce se přesunuly na záda a přes bedra se vydaly na pouť po mladíkově pozadí. Draco polkl a zachvěl se. Poslední knoflíček byl rozepnut a on jej stáhl profesorovi z ramen. Snape před ním stál v černé košili a spodkách.

Další knoflíky... zabrblal si pro sebe mladík a pustil se i do nich. Mezitím neustávalo jemné prozkoumávání jeho těla jemnými doteky. Dracovi dělalo problémy nezapomenout na ty prokleté knoflíky. Když se zastavil on, zastavilo se i laskání.

Snape ho zastavil, když mu chtěl sundat košili. Přitiskl si ho k sobě. Draco prudce vydechl, když se obnažené pokožky setkaly. Cítil, jak se mu srdce snaží vyskočit hrudníku a naproti mu vychází klidné bušení toho Severusova. Znovu zvedl oči k černým obsidiánům, které na něj hlěděly s neskrývaným chtíčem. Bylo to jako temný plamen, který ho uchvátil. Podlomila se mu kolena. Bledé paže v černém saténu jej zachytily a něžně složily na postel.

Snape sklonil ústa k jeho nahé hrudi a přitiskl je pod klíční kost. Přímo nad srdce. Stikl tu hebkou kůži zuby, sál ji a laskal jazykem. Draco slabě zakníkl. Naskočila mu husí kůže ze vzrušení smíchaného s jemnou bodavou bolestí. Bylo to dokonale příjemné. Když starší muž zvedl hlavu, zůstala na bělostné kůži velká rudá značka.

Mužovo vzrušení začalo dosahovat k hranicím sebeovládání. Draco ležel pod ním. Vzrušený, bezbranný. Bledou kůži pokrýval ruměnec. Oči měl přivřené slastí a očekáváním, hrudník se mu prudce zdvihal a klesal. Chytil mladíka za jedno zápěstí a vytáhl ho do sedu. Zároveň mávl hůlkou, aby se zbavil překážejícího oblečení. Slyšel, jak Draco polkl. Zrak mladému Malfoyovi neomyslně sklouzl k Severusovým slabinám, kde se majestátně tyčila mužova erekce. Snape uchopil Draca za bradu, naznačil pohyb dolů a lehce mu přitom přejel palcem přes rty a trochu je rozevřel.

Zmijozel pochopil. Sklonil hlavu a zkusmo olízl Severusův penis. Zaváhal než kolem nj obemkl rty. Severusova ruka mu vjela do vlasů a lehce ho přitlačila dolů. Mužův nástroj tak vjel Dracovi skoro až do krku. Bojoval, s nutkáním začít kašlat. To už ho ale ruka zapletená do vlasů vedla zase nahoru. Mladý zmijozel se opravdu učil rychle. Chopil se předvedeného rytmu a za chvíli začal zvědavě rejdit jazykem po celé délce Severusova penisu. Že to dělá dobře, mu potvrdil výdech ne nepodobný vzdechu. Draco zvedl oči. Střetl se se žhnoucím černým pohledem. Usmál se a provokativně olízl špičku profesorova vzrušení.

Severus se dostával do varu. Musel uznat, že to hádě má talent. A když provedlo to nesmírně erotické gesto s jazykem, skoro zaskučel touhou. Hrubě od sebe Draca odhodil a přetočil ho na záda. Rukou mu nadzvedl boky, aby mladík klečel. Snape zamumlal lubrikační kouzlo a bez upozornění vstrčil do toho úžasného vyšpuleného zadečku prst. Ozvalo se letmé zajíknutí. Severus ale věděl, kam sáhnout. Za chvíli se pokojem rozlehl vzrušený výkřik. Ředitel Zmijozelu přidal druhý prst. Rychle jím kroužil, aby Draca připravil, protože ho konečně chtěl mít. Když přidal třetí prst, mladík trochu zakňoural, ale při polibku na kříž se uvolnil a lehce prohnul. Na ten okamžik Snape čekal, aby vytáhl prsty a nahradil je penisem. Draco vydal napůl bolestný sten, když ho milenec začal plnit svým vzrušením. Lapal po dechu a lehce se roztřásl. Snapeova dlaň našla jeho erekci a začala ji prudce zpracovávat.

"Nezatínej svaly," uslyšel ten sametový hlas. Severus se do něj konečně celý dostal. Jen okamžik mu dal na uvyknutí, než se stáhl a lehce přirazil. Otřel se přitom o prostatu a Draco zasténal slastí. S každým dalším přírazem se mu v útrobách rozdmýchával stále větší žár. Chtěl křičet o víc, ale nedokázal vydat artikulovaný zvuk. Jen se prohýbal v kříži a vycházel milenci vstříc. Stačilo pár přírazů a několik pohlazení penisu navíc a Draco se s křikem udělal. Složil se do peřin, oddychoval a před očima mu běhaly mžitky. Severus se na chvíli stáhnul a obrátil mladíka na záda. Vyzvedl mu nohy, aby se mu opíraly o ramena a hluboko přirazil. Bylo to snad ještě lepší než předtím. Draco začal znovu tvrdnout. Jejich těla ho mezi sebou třela a Severusovy rty mu přistály znovu na krku. Svázané ruce stiskl muž Malfoyovi nad hlavou. Jeho přírazy přitvrdily. Severus cítil, že mu zbývá ještě malá chvíle.

Nakonec tvrdě a hluboko pronikl do toho vytouženého těla a tam se zasténáním vyvrcholil. Draco cítil, jak v něm Severusův penis pulzuje. Pevně jej obejmul nohama kolem beder a ještě víc jej vtiskl do sebe. Ten pocit byl úžasný. Jeho vlastní vzrušení tepalo naláhavou potřebou. Snape s něj vyklouzl a sklonil k tomu vztyčenému vykřičníku ústa. Pro Draca to byl téměř šok, když se kolem jeho vzrušení sevřely teplé, vlhké rty. Stačilo pár sklonění Severusovy hlavy a Draco mu plnil svým semenem ústa.

Severus zrušil magická pouta a přitáhl si omámeného Draca do náruče. Políbil ho lehce na ústa. Mladíkovi padaly víčka. Chtěl něco říct, ale dřív usnul vyčerpáním. Snape se samolibě usmál a vylezl z postele. Kouzlem je oba očistil a na sebe hodil župan. Šel do obýváku, kde zapálil oheň a vhodil do něj trochu letaxu.

"Malfoy Manor," pronesl tlumeně. Nechtěl Draca vzbudit. Plameny zaplály zeleně.

"Luciusi," pronesl líně a s úšklebkem profesor lektvarů. Za chvíli se z plamenů vynořila blonďatá hlava.

"Proč rušíš tak pozdě?" zavrčel Dracův otec a podezřívavě sledoval Snapeův výraz dobře nažrané kočky.

"Abych ti oznámil, že jsem vyhrál sázku, Draco je můj," protáhl škodolibě lektvarista. Lucius sprostě zaklel a probodl ho pohledem.

"Chci dědice, je ti to jasné?" zavrčel.


"To," zlověstně se usmál Severus, "Se dá velice lehce zařídit."

2 komentáře:

  1. Teda tady je Snape jako vyšitej. Opravdu se povedl. Dík. Bude pokračování? Nezvyklý pár SS/DM mě poněkud zaujal ale až tady na těchto stránkách. Takže moc dík a piš.

    OdpovědětVymazat
  2. Karin tak tohle bylo parádní.

    OdpovědětVymazat

Děkuji za tvůj komentář :)