Upozornění

Postavy použité v povídkách jsou majetkem jejich původních autorů.
Povídky zde nejsou za účelem zisku.
Pokud se ti nelíbí sex dvou mužů, odejdi!
Za reklamy vložené do komentářů blokuji IP adresu a samozřejme je mažu!

pondělí 17. října 2016

V objetí hada 41 - 43

V objetí hada 41 - 43.


 41. Pozvání


Ahoj, Harry,

jsem strašně ráda, že je ti líp, ale SNAPE TI VYMAZAL PAMĚŤ?! Sice jsi napsal, že jste si to vyříkali, ale nedokážu pochopit, jak jsi mu to dokázal odpustit. I když možná chápu. Ale nenech sebou mávat, Harry! Nevěřila jsem vlastním očím, když jsem to četla! A máš pravdu, že si nedokážu představit, jak se ti Snape omlouvá. Minimálně tu ránu pěstí si naprosto zasloužil! Ale teď ke zbytku tvého dopisu:

Vůbec se nedivím, že Obsidiánový katalyzátor Snapea potěšil. Je to edinečná věc, která zrychlí výrobu lektvaru o celé měsíce! A vyrobí se jich jen pár za rok. Asi nehcceš slyšet do detailů podrobnosti, že?:-D Z většiny tvého dopisu tě skoro ani nemůžu poznat. S Ronem plánujeme prázdniny v Doupěti a tak tě určitě chceme vidět! Já tam budu jen první tři dny, pak musím navštívit naše. O letních prázdninách máme naplánovaný výlet ke skotským jezerům. Nejspíš pod stan a nebo do chaty, jestli nějakou seženeme. Kdybys chtěl jet, uvítali bychom to. Detaily kdyžtak domluvíme o prázdninách. Už se strašně těším!

Jaká magická nehoda se ti stala?! O takové vážné věci se zmíníš jen tak?!

Kouzla na čtení a psaní jsou dobrá, ale jak to uděláš u zkoušek? A na kouzla pro manipulaci s předměty...no, zkus se podívat do knihovny po knížkách o pokročilých zaklínadlech. Je to od stejné autorky jako naše učebnice pro sedmý ročník. Napsala knihu Tance s hůlkami a zaklínadly. Tam bys měl najít všechno, co potřebuješ. Je to jednoduché, ale teorie je moc dlouhá na to, abych ti ji psala v dopise. Abys nemusel prohledávt celou knížku, koukni na kapitoly 7 a 12.

Barevnými poli kolem lidí myslíš aury? Něco jsem o tom už četla, ale spíš v mudlovských knihách. Jde v podstatě o to, že barvy kolem lidí ukazují na jejich duševní a fyzický stav a na to, jakou mají právě náladu. Každá barva má svůj význam. V knihovně o tom možná mají jednu nebo dvě knihy. Proč se na to ptáš?

Laquore stačí poupravit na Laquore Cantare. Ale musíš v hlavě udat tón. Je o tom kapitola 13 v Tanci s hůlkami a zaklínadly. Nemůžu se dočkat, až tě uvidím a vytáhnu z tebe víc o tom, co se v Bradavicích děje. Vážně mě mrzí, že tam nemůžu být.

S pozdravem Hermiona.

P.S.: A na Snapea si dávej pozor!

Hermiona

***

Severus Snape chystal přísady do dalšího z lektvarů, na které doučoval Pottera. V duchu si kladl otázku, jestli mladík splní slib alespoň dneska a nechá tabuli zazpívat. Včera si ho kvůli tomu trochu dobíral. A hlavně Potter slíbil, e najde kouzla na to, jak obstojně manipuovat s přípravou přísad. Na to byl Severus ještě zvědavější.

Samozřejmě ho zajímala celá spousta věcí, nejen lektvary. Třeba povaha té Harryho kletby. Nepozoroval žádné symtpomy kromě slepoty. První denm se odhodlal nezeptat se ani náznakem. Tohle rozhodnutí ochabovalo podezřele rychle. Snapea štvalo, že něco tak zásadního o Harrym neví. Nesnažil si něco nalhávat. On mladého nebelvíra chtěl. Chtěl jeho pohled, jeho přítomnost, jeho tělo....chtěl znát každou jeho myšlenku. Severus o sobě věděl, že je poměrně majetnický ohledně partnerů, ale intenzita jeho vztahu k Harrymu ho neustále ještě překvapovala. Navíc oni ani partneři nejsou. Sice spolu spali (tohle radši rychle přešel), ale... Nemohl říct, že má fakticky na Pottera jakýkoliv nárok. I když ten nárok zatraceně silně cítil.

Takže to zřejmě chce se chopit iniciativy.

A kde vůbec Potter je? Má pět minut zpoždění!

Jako reakce na jeho lehce podrážděnou myšlenku se rozlétly dveře od učebny a dovnitř se trochu udýchaně vřítil Hary.

"Omlouvám se, zapomněl jsem se v knihovně," vysypal ze sebe omluvu dřív, než stihl Snape něco říct.

V knihovně? pozdvedl Snape obočí.

"Pustťe se do práce," řekl namísto výtek. Se zájmem se postavil tak, aby sledoval, co bude mladík provádět. Vypadalo to, že se nad něčím rozmýšlí. A pak mávl hůlkou směrem k tabuli a zvolne pronesl:

"Laquore Cantare!"

A tabule začala zpívat na melodii nějaké vánoční koledy postup přípravy lektvaru. Snape se skoro zakuckal. Bylo to strašně falešné.

"Ehm, dobře, pane Pottere. To by snad stačilo," snažil se o klidný tón. Měl obroskou chuť vytáhnou hůlku a vystřelit tabuli třeba do vesmíru. Hlavně aby přestala zpívat.

Harry se potměšile zazubil a přešel s koulzlem na mluvené slovo. Dalším překvaením bylo pro Snapea, že si kouzlem připravoval přísady. Jen...

"Zadžte, Pottere. Na vílí vlas nesmíte kouzlem ani sáhnout!" zadržel ho těsně předtím, než se Harry pokusil odlevitovat přísadu do kotlíku.

"Zcela by to zničilo jeho magické vlastnosti," dodal profesor.

Lektvar byl hotový, oznámkovaný a všechno uklizené. Nastala chvíle loučení a Harry najednou cítil, jak se mu dere teplo do tváří. Včera odešel tak rychle, že se to dalo nazvat útěkem. A dneska se k tomu chystal zase. Jenže zaváhal a Snape se chopil příležitosti.

"Mohu vás pozvat na zítřek na skleničku?" zeptal se zdvořile. Možná až moc s odstupem, aby zamaskoval, jak mu záleží na odpovědi. Harrymu trvalo zase až moc dlouho, než odpověděl.

"Já...rád," polkl. Nedokázal odmítnout. "Tak tedy nashledanou," kuňkl a vystřelil z učebny.

"Zítra," usmál se pro sebe Snape.

42. Doznání

Neměl bych si radši vymyslet nějakou výmluvu? Tohle nemůže dopadnout dobře, rázoval Harry po pokoji. Za chvíli mu začínalo doučování se Snapem a pak bylo na řadě to pozvání. Co když mě bude chtít líbat. Spíš, co když mě nebude chtít JEN líbat? Budu muset říct ne a to je krucinál to poslední, o co stojím.

Proč Renkare říkal, že tělesný akt je prostředkem přenesení kletby, a zároveň tím, co ji může zrušit? Musím se ho na to zeptat. Měl jsem se ho na to zeptat už když jsem cestoval sem! Teď už je alespoň pro dnešek pozdě.

Sakra, sakra, sakra!

Nervozita mu kroutila vnitřnosti když šel do učebny lektvarů. Bránila mu se plně soustředit na doučování. Naštěstí byl během práce Snape vždy velice věcný. To Harryho trochu uklidnilo. Doučování ovšem skončilo a Severus pozval harryho k sobě.

Velice zřetelně vnímal mladíkovu nervozitu. Zčásti ji chápal, ale jinak mu nedávala smysl. Vždyť ho před dvěma dny, nebo kdy to bylo, Harry sám políbil.

Naposledy, když jste popíjeli tady, sis užil a pak mu vymazal paměť, vzpomínáš? zarylo si do něj svědomí. Umlčel ho. Jako by se na to dalo zapomenout!

Jenže je pravda, že on Harryho chtěl. Každým dnem, kdy měl toho sexy mladíka tak blízko, ho chtěl čím dál víc. Proto se taky posadil na lenošku přímo vedle Harryho. Jejich ramena se skoro dotýkala.

Harry musel být s vínem opatrný. Oproti jeho očekávání se v blízkosti Severuse hluboce uvolnil. Absolutně nejvíc se teď chtěl k němu přitulit a vychutnávat si jeho polibky a doteky, jak si je pamatoval. Nikdy nebyly tak jemné jako Renkareovy, ale pro Harryho znamenaly víc.

Seděl vedle Snapea asi pět minut a už se skoro nedokázal ovládnout. A netušil, že muž vedle něj je na tom úplně stejně.

Nakonec to byl Severus, kdo prolomil rozpačité ticho. Naklonil se k Harrymu, aby se jemným dotykem rtů na jeho otázal, zda smí. Mladíkovi se rozbouchalo srdce. Než mohl jakkoliv přemýšlet, otočil se a ovinul paže kolem Severusových ramen. Prsty mu zajel do vlasů a pootevřenými ústy ho zval dovnitř. Muž neváhal. Bylo to ještě opojnější než naposledy. Napůl se nad něj naklonil, mladík téměř ležel na pohovce. Podepírala ho jen jedna Severusova paže.

Na chvíli se oddělili, aby se mohli nadechnout. Tváře obou barvil jemný ruměnec. Severus sledoval tu neuveřitelně sexy tvář a přemýšlel, kam až může zajít. Harry se k němu natáhnul pro další polibek. Jeho rozpálené rty přímo zvaly k laskání.

Jeho ruce zajely pod rozepnutý hábit a pod košili. Harryho kůže byla jemná a úžasně hřála. Zkoumal ji pod lehkou látkou. Náznakem přejel přes bradavky a začal Harryho líbat na krku.

Mladému nebelvírovi v hlavě kvílely výstražné sirény.

Nemůžu s ním spát. Kruci, tu kletbu mu nesmím předat.

Svět kolem něj vybuchoval v zářivých barvách. A pak ucítil, jak mu Severusova ruka sjíždí k pásku od kalhot. Trhl sebou a křečovitě mu stikl zápěstí vlastní dlaní.

"Nemůžu," zachraptěl hlasem zdrsnělým touhou. Spíš cítil, než viděl, že Snape se okamžitě odtáhl.

"Omlouvám se," uslyšel jeho také trochu zdrsnělý hlas. "Původně jsem tě pozval na skleničku, neměl jsem v úmyslu..." Láhři, měl, rylo do něj svědomí, ale Snapea stejně přerušil potter.

"Já jsem ten, kdo se musí omluvit," posadil se Harry. "Není to tak, že bych nechtěl. Nemůžu," snažil se vysvětlit, ačkoliv tušil, že to povede k otázkám.

"Nerozumím," pozvedl obočí Severus.

"Asi...mám pocit, že vám...tobě...že ti dlužím vysvětlení," zrudnul Harry.

Ten pocit máme oba, cynicky poznamenal profesor v myšlenkách.

"Nic mi nedlužíš, ačkoliv si ho velmi rád vyposlechnu," odpověděl nakonec diplomaticky. Správně předpokládal, že větší pobídka ani není potřeba. Přesto ho překvapilo, když Harry rezignovaně svěsil hlavu.

"Původně jsem to nechtěl říkat. Myslím, že...že tě to minimálně hodně naštve. Ale na druhou stranu chci, abys to věděl," polkl Harry. "Jestli mě pak už nebudeš chtít ani vidět, pochopím to."

"U Merlina, Harry, zase tak strašné to být nemůže," neudržel pochybovačnou poznámku za zuby Snape. Potter mu věnoval skeptický pohled.

"Převzal jsem od Renkarea starou egyptskou kletbu. Nenutil mě do toho. Prakticky mi zachránil život, když mě dostal z vlivu Ammusea. Dalo mu to hodně práce a trpělivosti. Ta keltba má jen málo nevýhod. Renkare musel...strašně dlouho zůstat jen v Egyptě na Tel-el Faraín. S každým dalším předáním se ale ta kletba oslabuje a já jsem se dokázal dostat zpátky sem. Jde o kletbu strážce hrobky. Nevím přesně, co to obnáší, zatím jsem přišel jen na dvě nevýhody. Vlastně možná jen jednu," začal se trochu zamotávat Harry. Ale Severus ho nepřerušoval. Trpělivě čekal, co z mladíka vypadne.

"Sice nevidím tak, jako dřív, ale svým způsobem nejsem slepý. Vidím kolem sebe...no...Hermiona to nazvala 'aurami'. Každý předmět, zvíře a člověk mají auru. Tak se dokážu celkem dobře pohybovat. Hlavní problém je, že ta kletba se přenese, když...když..." Harry se najednou nedokázal vyjádřit.

A Severusi Snapeovi začalo svítat.

Tak takhle to bylo. Ten nebelvírský pitomec se vyspal s tím egypťanem, aby na sebe vzal jakousi kletbu. Udělal to jako projev VDĚKU!

Harry čekal výbuch. Zvlášť po tom, co se Severusovy barvy zastřely rezavě rudou barvou. Ten sice nepřicházel, ale to ticho bylo stejně, ne-li víc, zlověstné.

"Omlouvám se," povzdechl si a zvedl se k odchodu. Atmosféra večera byla nenávratně v tahu a Harry pochyboval, že ještě někdy nějaká taková bude. Nestihl udělat ani krok.

"Sedni si," stáhl ho hladce Severus zpátky. Harry poslušně kecnul na zadek. Snape vydýchával novou informaci. Ale vlna vzteku a žárlivosti, která se v něm zvedla, byla plně namířená vůči Renkareovi. Když si představil, že se před krátkou dobou dotýkal Harryho...A co kdyby jen dotýkal!

Zabil by ho.

"Jak jde ta kletba zrušit?" zeptal se stručně.

"Ren něco naznačil, ale nevím," přiznal zahanbeně Harry.

Poznámka: Zajet do Egypta a vymlátit z toho hajzla odpověď, prolétlo Snapeovi hlavou.

"Nemohu tvrdit, že nastálá situace se mi líbí...ale myslím, že ukončit naše...setkání by se mi líbilo mnohem míň," volil velice opatrně slova. Když viděl Harryhos tále stejně zkroušený a nejistý výraz, protočil oči a přitáhl ho k sobě.

I pod vlivem nových informacích chutnaly jeho polibky stejně báječně.

43. Finále

Nakonec se Harry dostal k sobě na pokoj. Ve výsledku neupil víc než skleničku vína, ale cítil se, jako by v sobě měl celou láhev. Úžasně opojený. Rty ho lehce brněly a pálily od líbání. Sjel si dlaní k šíji. Cítil, jak má kůži lehce napuchlou. Jako by znovu ucítil Severusovy zuby, jak ho laškovně koušou a pak rty, které zahrnuly podrážděnou kůži polibky...

Harry skoro zasténal a zapadl do sprchy. Shodil ze sebe v mžiku oblečení a pustil na sebe teplou vodu. Skousl si ret, když sjel dlaní ke svému penisu a začal ho rytmicky třít. Za chvíli tlumeně vykřikl a voda smyla bílou spršku.

***

Sobotní dopoledne se ozvalo velice výrazné zabouchání na dveře Brumbálovy pracovny. Snape věděl, že tam Albus po snídani chodí. Tentokrát se však dveře ihned neotevřely. Severus rozmrzele stisknul rty. A pak si uvědomil, že slyší hlasy. Bylo to moc tlumené na to, aby poznal, o koho jde, ale přinutil se počkat.

Když se dveře otevřely, prožil Severus ošklivý šok. Setkal se tváří v tvář s osobou, kterou měl sto chutí na místě zabít.

Renkare se mírně usmíval. Snape nemusel ani promluvit - Renkare by toho muže poznal mezi tisíci, přestože již neviděl aury. Pouze je cítil a to stačilo. Závoj vzteku, který se kolem muže vznášel, Renkarea bavil. Přesto se chránil dát to pobavení najevo. Tušil, že profesor lektvarů není dalek toho vytáhnout hůlku.

"Vy..." zavrčel Snape.

"Co pro vás mohu udělat, profesore Snape?" lehce sklonil hlavu Egypťan. Severusovi se hněvem skoro tmělo před očima.

"Co jste udělal Harrymu, vy jeden...!" chytil Renkarea vepředu za hábit.

"Severusi!" ozval se káravě Brumbál. Renkare mu však mírně pokynul dlaní.

"Co konkrétně máte na mysli?" zeptal se zdvořile. Velkoryse přehlédl ruku držící ho za hábit.

"Jak jde zrušit ta kletba?!"

"Ah..." rozšířil se o trochu víc Renkareův úsměv. "Vy jste nikdy nečetl pohádky pro děti, profesore? Ty, ve kterých čistá láska vždy vítězí?"

Snape ho pustil, jako by se o jeho hábit spálil a zíral na něj temným pohledem.

"Co to je za nesmysl?" zamračil se divoce.

"Dal jsem vám pravdivou odpověď. Jak s ní naložíte, to už se mě netýká. Popravdě řečeno tu mám práci, takže když dovolíte..." Mágův úsměv zhasl jako svíce. Zůstaly jen černé oči a pohled, který profesoru lektvarů věnovaly, byl velice tvrdý. Severus se nezmohl ani na slovo, když kolem něj Renkare prošel.

"Severusi, bylo to od tebe poměrně nespolečenské," ozval se Brumbál a přistoupil ke Snapeovi. "Renkare se uvolil odstranit kletbu z místa učitele obrany proti černé magii. Byl bych rád, abys ho odteď považoval za člena učitelského sboru."

"Cokoliv," vztekle syknul Snape. Otočil se a chystal se pořádně prásknout dveřmi, ale Brumbál ho zadržel.

"Pamatuješ, co jsem vždy říkal, když ještě žil lord Voldemort?" pronesl stařec měkce.

"Že největším kouzlem je láska...nebo tak nějak," zavrčel Snape. Slyšel jsem to tolikrát, že mi to pěkně lezlo krkem.

"Renkare si je obdivuhodně jistý, že Harry je prostředek ke zrušení kletby. Ale na to jsou potřeba dva. Pamatuj na to, Severusi," zamrkal šelmovsky ředitel a nechal zkoprnělého muže stát za dveřmi.

Co to kčertu...! Mluvili teď oba právě o tom, že kletbu zruší láska?!

Tak to jsi v háji. Že chceš Pottera na sex neznamená, že ho miluješ, usoudila jeho skeptická část mysli.

To se zjistí lehce, zavrčel v duchu Severus.

Hej, neříkej, že to vážně chceš udělat...Heeeej, zpomal! Ty nechceš tu kletbu, nebo jo? Sakra, co to děláš?!!!

Severus nedbal na tuhle vnitřní bitvu. Harry byl dost statečný, aby splatil dluh. Na něm bylo, aby byl tolik statečný, aby se pokusil pro tuhle naprosto speciální osobu kletbu zrušit. Proto neochvějně mířil k Potterovým pokojům.

Přede dveřmi přece jen na chvíli zaváhal, než zaklepal.

Harry otevřel a měl na sobě ten úžasný bílý egyptský hábit.

"Dobré dopoledne," překvapeně vykoktal Harry. Na víc neměl šanci, protože Snape ho k sobě přitáhl. Jednou rukou ho pevně objal kolem pasu a vyhledal jeho ústa. Vtlačil překvapeného asistenta do pokoje a druhou rukou dveře zabouchl. Náruživě Harryho líbal. Když se mladík vzpamatoval, aktivně se zapojil.

"Severusi, co to děláš?" zalapal po dechu, když se starší muž na chvíli odtáhl.

"Mám takový...nápad," pousmál se Snape. Sklonil se k jeho hrdlu a na šíji polaskal stopy minulé noci.

Trochu ho podráždilo, že ten bílý hábit se musel stahovat přes hlavu, tkanice měl jen nahoře.

"Myslím, že vím, jak zrušit kletbu," zamumlal Harrymu do ucha.

"J-jak?" vydechl Harry. Barvy se kolem něj míhaly tak rychle, že stěží držel rovnováhu. Azurové oči měl doširoka rozevřené. Severus se přistihl při myšlence, jak moc se nemůže dočkat, až zase uvidí ty zelené smaragdy. A chtěl, aby se dívaly na něj. Na nikoho jiného nikdy víc.

"Pokud mi pomůžete ze šatů, pane Pottere, myslím, že vám to ukážu," zašklebil se Snape a lehce stáhnul Harryho ruku ke knoflíkům od hábitu. Mladíkovi stačilo lehce přejet po vrchním a všechny osttaní se začaly samy od sebe rozepínat.

"Takhle?" uculil se a stáhl profesorovi hábit z ramen.

"Tělesný akt mě kletby zbaví. Ta se ale pak přenese na toho druhého, aby on dál hlídal prokletou hrobku..."

"A ta druhá?"

"Ta druhá je...ve své podstatě to samé..."

Tak v čem je ten rozdíl? Opravdu na to Severus přišel?

"Přesně takhle," usmál se Snape a vytáhnul hůlku, aby se zbavil toho sice nesmírně sexy, ale jinak dotěrného, bílého hábitu. Harry měl pod ním jenom spodky. Ten pohled Severuse silně vzrušil. Zatímco Harry mu sundával černou košili, on ho hladil po ramenech, zádech, břiše, bocích....klínu se zatím vyhnul.

Pozvedl pohled, aby se porozhlédl. Pořád stáli v chodbičce, ale otevřenými dveřmi bylo vidět do ložnice. Lehce začal Harryho vmanévrovávat směrem k posteli. Mladík začal nabírat nach do tváří, sotva poznal směr.

"Jsi si jistý? Co když..." nedopověděl, protože mu Severus přikryl rty prstem a pak ho lehkým šťouchnutím složil do peřin.

"Myslím, že to risknu," zavrněl a zaháknul prsty za okraj Harryho spodků. Když zatáhnul, ozval se mladíkův napůl překvapený, napůl toužebný výdech. Jeho penis byl v plném pozoru.

Po tomhle Severus už strašně dlouho toužil. Sklonil se, aby jej vzal do úst. Přejížděl po celé délce jazykem. Harry nejdřív podivně zakníkl a pak regulérně zasténal. Jednou rukou zajel do Severusových vlasů, druhou svíral povlečení.

Snape si ho vychutnával. Ale nechtěl, aby se Harry udělal tak rychle. Po několika skloněních hlavy se odtáhl. Mladík se nespokojeně zavrtěl. Jenže Severus si potřeboval sundat kalhoty. Hůlku si prozíravě odložil na noční stolek, přesně nadosah.

Když už se nahý znovu naklonil nad Harryho, začal se věnovat jeho bradavkám. Jemně je žmoulal a zatím klidně třel Harryho přirození. Jeho samotné vzrušení také volalo po pozornosti, ale zatím se velice dobře ovládal.

Postupně přesunul ruku k Harryho zadnímu vstupu. Lehce ho obkroužil prsty a pak si podal hůlku. Neverbálně seslal nejdřív čistící kouzlo a pak lubrikační. Jeho prsty následně hladce vklouzly dovnitř. Harry zatajil dech. Nemohl se sebrat ani dost na to, aby zvedl hlavu. Svět se s ním točil ve víru vzrušení. Jakkoliv byl sex s Renkarem úžasný, na tohle to prostě nemělo. A to si velice dobře vzpomínal, jak si předtím přál, aby i Severus byl tak něžný jako Renkare.

Severusovy prsty ho rychle a účelně roztahovaly. Pronikaly chvílemi víc dovnitř, aby vyhledaly a pohladily Harryho prostatu. Ten těžce dýchal. Mimoděk rotáhl víc nohy, aby měl Snape lepší přístup.

Severusova ruka se vrátila na Harryho penis a ústa jej vyhledala ve vášnivém polibku. V tom okamžiku do Harryho lehce proniknul. Mladík trochu syknul, ale vzápětí zase vydal to přidušené kníknutí.

Muž se musel na chvíli zastavit, aby si vychutnal Harryho horkost a těsnost. Pak se lehce oddálil a zase přirazil. Neskutečně se mu líbil pohled na Harryho zarudlé líce a oči zakalené vzrušením. Napadlo, jak by se mu to líbilo ještě víc.

Uchopil Harryho za boky a převalil se na záda. Harry se tak ocitl nahoře. Vlastní vahou na Severuse dosedl tak hluboko, že tlumeně vykřikl. Částečně překvapením. Ucítil mužovu ruku na své erekci a druhou, jak ho jemně pobízí k pohybu.

Nesměle nadzvedl boky a skoro se udělal už jen z toho báječného pocitu. Teď to byl on, kdo kontroloval tempo. Čím dál nenuceněji zvedal boky a zase nasedal.

Jaký má teď asi výraz? napadlo ho. Sklonil se a opatrně hledal milencova ústa. Severus mu vyšel vstříc. Harry zasténal skoro zoufale, protože se nezadržitelně blížil k vyvrcholení. Jak se to snažil oddálit, stiskl v sobě Severuse víc. Poprvé uslyšel muže tlumeně zasténat. Byl to úžasný zvuk. Stiskl znovu...a pak znovu. jejich tempo narůstalo a Snape mu začal vycházet vstříc.

Pak Harry vydal extatický výkřik a Severusovo břicho pokropila bílá sprška. Přesně v tu chvíli viděl muž, jak se kolem Harryho vytvořila azurově modrá aura. Energie proudící z jeho těla ho naplnila. Byl to elektrizující pocit a spolu se stahy Harryho těla, s výrazem absolutní rozkoše na jeho obličeji...to všechno dovedlo Severuse ke snad nejdokonalejšímu orgasmu, jaký kdy zažil. Modrá zář zesílila a jako přílivová vlna se rozprskla o zdi pokoje.

Všechno pohaslo a vedle něj se sesunul mladík napůl v bezvědomí, ale se šťastným úsměvem na rtech. Ten zmizel, když se trochu vzpamatoval. S hroznými obavami otevřel oči. Viděl zase normálně, to očekával. Ale zalila ho šílená hrůza, že Severus...

Prudce se vymrštil, aby pohlédl profesoru do tváře.

Vyděšený zelený pohled se setkal s pobavenýma černýma očima.

S úleevným výdechem se Harry složil zptáky.

"U Merlina, už jsem se opravdu bál..." zamumlal. Ovinuly se kolem něj Snapeovy paže.

"Myslím, že zlomení kletby bylo úspěšné," šklebil se spokojeně.

"Jak jsi to dokázal?" chtěl vědět mladík.

"To si ještě nějakou dobu nechám raději pro sebe."


KONEC

3 komentáře:

  1. Ahoj, děkuji za parádní povídku. Líbilo se mi, kolikrát se tam objevil motiv hada. Taky se mi moc líbil Renkare. Zapojení jiné mytologie do světa HP, navíc takto citlivě a hladce, mne oslovilo.
    Profesor

    OdpovědětVymazat
  2. celkově to byl parádní nápad, tohle téma, a jsem opravdu ráda, že jsi nezaklela i Sevíka, protože k němu by ta modrá kukadla, no.....nepatří :D :D díky moc ;-)

    OdpovědětVymazat
  3. Karin Moc krásně napsané.

    OdpovědětVymazat

Děkuji za tvůj komentář :)